Školní řád

 

Datum vydání: 29. 8. 2011

 

Účinnost: od 1. 9. 2011

 

Počet stran: 27 (včetně přílohy)

 

Příloha: Školní řád – stručný výtah

 

 

Školní řád byl projednán a schválen pedagogickou radou dne ........................

 

 

Školní řád byl projednán a schválen školskou radou dne  ...............................

 

                                                                                                                                                   
                                                                                ..........................................

                                                                                    předseda školské rady

 

 

    
Obsah:

A. Školní řád

1. Práva a povinnosti žáků, zákonných zástupců ve škole a pravidla vzájemných vztahů žáků a zákonných zástupců žáků s pedagogickými pracovníky.

1.1 Práva žáků ve škole.

1.2 Povinnosti žáků ve škole.

1.3 Práva zákonných zástupců žáků.

1.4 Povinnosti zákonných zástupců žáků.

1.5 Pravidla vzájemných vztahů žáků a zákonných zástupců žáků s pedagogickými pracovníky.

2. Provoz a vnitřní režim školy.

2.1. Docházka do školy.

2.2. Školní budova.

2.3. Školní družina.

2.4. Školní jídelna.

3. Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí.

3.1 Bezpečnost a ochrana zdraví žáků.

3.2 Ochrana před sociálně patologickými jevy.

4. Podmínky zacházení s majetkem školy ze strany žáků.

 

B. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků

1. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích  pořádaných školou.

1.1 Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání.

1.2 Zásady pro hodnocení chování ve škole.

2. Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků.

3. Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace a jejich charakteristika, včetně předem stanovených kritérií.

3.1 Stupně hodnocení prospěchu.

3.1.1 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření.

3.1.2 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického  zaměření.

3.1.3 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření.

3.2 Stupně hodnocení chování.
3.3 Celkové hodnocení žáka na vysvědčení

4. Zásady pro používání slovního hodnocení v souladu s § 15 odst. 2, včetně předem stanovených kritérií.

5. Zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace.

6. Způsob získávání podkladů pro hodnocení.

7. Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách.

7.1 Komisionální zkouška.

7.2 Opravná zkouška.

8. Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.

 

A. Školní řád

 

1. Práva a povinnosti žáků a zákonných zástupců, vztahy žáků a zákonných zástupců s pedagogickými pracovníky školy.

 

1.1 Práva žáků ve škole

 

Žáci mají právo:

- na vzdělání podle školního vzdělávacího programu

- na rozvoj osobnosti podle míry nadání, rozumových a fyzických schopností

- jedná-li se o žáky handicapované nebo s poruchami učení, na speciální péči v rámci možností školy

- na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání

- vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich vzdělávání, přičemž jeho vyjádřením musí být věnována pozornost odpovídající jejich věku a stupni vývoje, své připomínky může vznést sám nebo prostřednictvím zákonných zástupců učitelům, výchovnému poradci, školnímu psychologovi, řediteli školy, nebo prostřednictvím schránky důvěry

- na informace a poradenskou pomoc školy v záležitostech týkajících se vzdělávání podle školního vzdělávacího programu

- na ochranu před vlivy a informacemi, které by ohrožovaly jeho rozumovou a mravní výchovu a nevhodně ovlivňovaly jeho morálku

- na ochranu před fyzickým a psychickým násilím a nedbalým zacházením

- na svobodu ve výběru kamarádů

- na to, aby byl respektován žákův soukromý život a život jeho rodiny

- na volný čas a přiměřený odpočinek a oddechovou činnost odpovídající jeho věku

- na ochranu před návykovými látkami, které ohrožují jeho tělesný a duševní vývoj,

- v případě nejasností v učivu požádat o pomoc vyučujícího

- jestliže se žák cítí z jakéhokoliv důvodu v tísni, má problémy apod., požádat o pomoc či radu třídního učitele, učitele, výchovného poradce či jinou osobu

- na rovnoměrné rozvržení písemných zkoušek

 

1.2 Povinnosti žáků ve škole

 

Žáci mají povinnost:

- řádně docházet do školy a řádně se vzdělávat
- doplnit si do sešitů látku za dobu své nepřítomnosti

- účastnit se mimoškolních aktivit, na které se přihlásil

- dodržovat školní a vnitřní řád a předpisy a pokyny školy k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byli seznámeni

- plnit pokyny pedagogických pracovníků školy popř. dalších zaměstnanců školy

- vyjadřovat své mínění a názory vždy slušným způsobem a ve vhodnou dobu

- nepoškozovat majetek školy a spolužáků, případné škody jsou povinni zaplatit

 

1.3 Práva zákonných zástupců žáků

 

Zákonní zástupci žáků mají právo:

- na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání svého dítěte

- volit a být voleni do školské rady

- vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich dětí, přičemž jejich vyjádřením musí být věnována pozornost

- na informace a poradenskou pomoc školy pro jejich děti v záležitostech týkajících se vzdělávání podle školního vzdělávacího programu

- požádat o uvolnění žáka z výuky podle pravidel tohoto řádu

 

1.4 Povinnosti zákonných zástupců žáků

 

Zákonní zástupci žáků mají povinnost:

- zajistit, aby žák docházel řádně do školy

- na vyzvání ředitele školy se osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání žáka

- informovat školu o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích žáka nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání

- dokládat důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem

- oznamovat škole údaje nezbytné pro školní matriku (§ 28 odst. 2 a 3 školského zákona)

a další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost žáka a změny v těchto údajích

 

1.5 Pravidla vztahů žáků a zákonných zástupců s pedagogickými pracovníky školy

 

Pedagogičtí pracovníci školy vydávají žákům a zákonným zástupcům žáků pouze takové pokyny, které bezprostředně souvisí s plněním školního vzdělávacího programu, školního řádu a dalších nezbytných organizačních opatření.

 

Všichni zaměstnanci školy budou žáky chránit před všemi formami špatného zacházení, sexuálním násilím, využíváním. Budou dbát, aby nepřicházeli do styku s materiály

a informacemi pro ně nevhodnými. Nebudou se vměšovat do jejich soukromí. Budou žáky chránit před nezákonnými útoky na jejich pověst. Zjistí-li, že dítě je týráno, krutě trestáno nebo je s ním jinak špatně zacházeno, spojí se se všemi orgány na pomoc dítěti. Speciální pozornost budeme věnovat ochraně před návykovými látkami.

Informace, které zákonný zástupce žáka poskytne do školní matriky nebo jiné důležité informace o žákovi (zdravotní způsobilost, …) jsou důvěrné a všichni pedagogičtí pracovníci se řídí zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů.

 

Vyzve-li ředitel školy nebo jiný pedagogický pracovník zákonného zástupce k osobnímu projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání žáka, konzultuje termín schůzky se zákonným zástupcem žáka.

 

Žák zdraví v budově a na školních akcích pracovníky školy srozumitelným pozdravem. Pracovník školy žákovi na pozdrav odpoví.

 

Všichni pedagogičtí pracovníci se povinně zúčastňují třídních schůzek a konzultačních dnů, na kterých informují zákonné zástupce žáků o výsledcích výchovy a vzdělávání. V případě omluvené nepřítomnosti pedagogického pracovníka zajistí, aby zákonní zástupci byli informováni jiným způsobem.

 

2 Provoz a vnitřní režim školy

 

2.1 Docházka do školy

 

Žák chodí do školy pravidelně a včas podle rozvrhu hodin. Účast na vyučování nepovinných předmětů je pro zařazené žáky povinná.

 

Nepřítomnost žáka ve škole je třeba omlouvat vždy písemně, prostřednictvím omluvného listu v žákovské knížce / notýsku.

Při absenci žáka je nutno neprodleně, nejpozději do 3 dnů, informovat třídního učitele osobně, písemně nebo telefonicky a sdělit mu příčinu absence žáka.

Lékařské vyšetření není důvodem k celodenní absenci žáka. V případě, že žák není nemocen, dostaví se po vyšetření do školy a zapojí se do výuky.

Po opětovném nástupu do školy žák neprodleně předloží omluvenku třídnímu učiteli. Omluvenku je potřeba přinést nejpozději do 3 dnů po skončení absence.

Pokud žák odchází ze školy v průběhu vyučování, oznámí tuto skutečnost třídnímu učiteli, případně vyučujícímu další hodiny. Zákonní zástupci si žáka vyzvedávají ve škole nebo předloží písemnou žádost o uvolnění.

Třídní učitel může ve výjimečných případech a po projednání s ředitelem školy požadovat omlouvání každé nepřítomnosti žáka lékařem.

Předem známou nepřítomnost žáka je třeba omluvit před jejím započetím. Na základě žádosti rodičů může v odůvodněných případech uvolnit žáka z vyučování:

- jedné vyučovací hodiny – vyučující příslušného předmětu

- na jeden den – třídní učitel

- na více jak jeden den – ředitel školy na základě písemné žádosti rodičů.

 

Ředitel školy může ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů uvolnit žáka na žádost je- ho zákonného zástupce zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu; zároveň určí náhradní způsob vzdělávání žáka v době vyučování tohoto předmětu. V předmětu tělesná výchova ředitel školy uvolní žáka z vyučování na písemné doporučení registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost nebo odborného lékaře. Na první nebo poslední vyučovací hodinu může být žák uvolněn se souhlasem zákonného zástupce bez náhrady.

 

Žákovi, který se nemůže pro svůj zdravotní stav po dobu delší než dva měsíce účastnit vyučování stanoví ředitel školy takový způsob vzdělávání, který odpovídá možnostem žáka, nebo mu může povolit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu. Zákonný zástupce žáka je povinen vytvořit pro stanovené vzdělávání podmínky.

 

2.2 Školní budova

 

Budova školy se otevírá v 7.40 hod. Žáci vstupují do školy ukázněně, v šatně se přezují do vhodné domácí obuvi a odloží svrchní oblečení. Do školy chodí žáci slušně a čistě oblečeni, bez výstředností.

 

Začátek vyučování je v 8.00 hod.. V učebně jsou žáci nejpozději 5 minut před začátkem první hodiny a připravují se na vyučování.

 

Po zvonění sedí všichni žáci na svých místech. Pokud se nedostaví vyučující do 5 min. po zvonění, oznámí jeho nepřítomnost služba třídy v ředitelně.

 

Hlavní přestávka začíná v 9.40 hod. a trvá 20 min., malé přestávky trvají 10 min.. Během přestávek není žákům dovoleno opustit školní budovu. Žák, kterému je nevolno, jde domů nebo k lékaři pouze v doprovodu rodičů nebo jiné pověřené osoby. Nevolnost hlásí svému vyučujícímu, v případě nutnosti se obrátí na kteréhokoliv zaměstnance školy.

 

V době mimo vyučování se žáci smějí zdržovat ve školní budově pouze za přítomnosti pedagogického dozoru.

 

Po skončení vyučování se žák zdržuje v šatně po dobu nezbytně nutnou, přezuje se, oblékne a odchází z budovy.

 

Třídní knihu přenášejí během vyučování určení žáci a napomáhají třídnímu učiteli udržet ji v náležitém stavu a zamezit její ztrátě.

 

Služba týdne dbá na čistotu a pořádek, odpovídá za čistě umytou a utřenou tabuli v průběhu vyučování.

 

Do kabinetů vstupují žáci jen v přítomnosti učitele, do sborovny, ředitelny a kanceláře jen tehdy, jsou-li k tomu vyzváni.

 

Peníze a mobilní telefony mají žáci při sobě. Odkládají je jen v nejnutnějších případech na pokyn učitele a na jím určené místo. Během vyučování mají mobilní telefony vypnuté.

 

Žáci nenosí do školy nepotřebné či drahé věci, neboť škola za jejich ztrátu či poškození nenese odpovědnost. Žáci nosí do školy pouze věci potřebné na vyučování.

 

V odborných učebnách žáci dodržují řády těchto učeben.

 

Nalezené věci se odevzdávají p. školníkovi nebo pí. hospodářce.

 

Žáci nepoužívají hrubých a vulgárních slov. Jsou ohleduplní k mladším a slabším spolužákům, zvláště dbají, aby neohrozili jejich zdraví, případně životy.

 

Žáci zachovávají čistotu i v okolí školy, školní jídelny a v areálu školního hřiště. Mimo školu se žák chová v souladu s pravidly slušného chování tak, aby nepoškozoval pověst školy.

 

Žáci jsou povinni chovat se ukázněně, dbát na pořádek ve všech prostorách školy, vzorně se starat o učebnice a školní potřeby, jejich poškození nebo ztrátu hlásí vyučujícímu.

 

Při ztrátě věci postupují žáci následovně:

a)      žák musí ztrátu věci neprodleně oznámit třídnímu učiteli

b)      pokus o dohledání věci

c)      žák si vyzvedne tiskopis hlášení pojistné události

d)     vyplněný tiskopis odevzdá zástupci ředitele

e)      zástupce zkontroluje úplnost, kopii založí, originál zašle na pojišťovnu

f)       vyrozumění o likvidaci škodné události po obdržení zástupce založí

 

2.3 Školní družina

 

Školní družina je určena především žákům prvního stupně naší školy ( přijetí do školní družiny není nárokové ).

 

Školní družina je v provozu ve dnech školního vyučování od 6.00 hod. do začátku vyučování a po jeho skončení do 17.00 hod..

 

Družina umožňuje žákům odpočinek, zájmové činnosti a různými formami i přípravu na vyučování.

 

Žáci jsou přijímáni na základě řádně vyplněného zápisního lístku.

 

Žáci mají povinnost chovat se řádně a ohleduplně, udržovat své věci v pořádku, nepoškozovat majetek školy ani spolužáků.

Žáci mají právo užívat zařízení školní družiny, zúčastňovat se jejích akcí, podílet se na tvorbě denních plánů akcí družiny a na denním hodnocení své činnosti, podle pitného režimu užívat nápoje zajištěné pro žáky v družině, zvát na akce družiny určené zákonným zástupcům své rodiče a rodinné příslušníky.

 

Zákonní zástupci mají povinnost řádně, úplně a pravdivě vyplnit záp.lístek a včas ohlásit změny v údajích, seznámit se s vnitřním řádem družiny a respektovat jej, řádně zdůvodňovat nepřítomnost žáka, včas uhradit úplatu za pobyt dítěte, pokud žák neodchází domů či do jiných zájmových aktivit sám, vyzvedávat ho ve stanovené době.

 

Zákonní zástupci žáka mají právo být informováni o chování žáka v družině,o akcích družiny a zúčastňovat se akcí určených pro rodiče, podávat vedoucí vychovatelce nebo řediteli školy návrhy na zkvalitnění práce družiny.

 

Školní družina vykonává nad žáky dohled v době jejich pobytu v družině a při jejích akcích. Žák neopouští družinu bez vědomí vychovatelky.

 

Z ranní družiny vychovatelka předává žáky učitelům v šatně a po skončení vyučování je přebírá v prostorách družiny. Vedoucí zájmových útvarů pracujících v budově školy vyzvedává žáka ze ŠD a po skončení je opět do družiny přivede.

 

Podle stanoveného rozvrhu odchodů v zápisním lístku žáci odcházejí domů či do zájmových útvarů mimo budovu školy. Z bezpečnostních důvodů nelze žáky mimořádně uvolňovat pouze na základě telefonické žádosti.V případě odchodu dítěte mimo dobu uvedenou v zápisním lístku, musí zákonný zástupce požádat vychovatelku písemně (žádost zůstane uložena u vychovatelky).

Odchody žáka ze školní družiny jsou možné od 11.40 do 13.30 a následně od 14.30 do 17.00. Vzhledem k organizaci činnosti ŠD nelze žáka uvolnit v době od 13.30 do 14.30.

Žáka lze ze školní družiny vyloučit : a) za nedodržování vnitřního řádu ŠD,
                                                           b) za neuhrazení úplaty za vzdělávání ve školní družině.

2.4 Školní jídelna

 

Po příchodu do školní jídelny si žák v šatně odloží svrchní oděv, školní tašku a pokud je nařízeno přezouvání, přezuje se. Sní nejprve polévku, pak si přinese hlavní jídlo a doplňkové jídlo.

 

Při stolování je tichý a ukázněný, dbá pokynů dohlížejících učitelů, vychovatelek, vedoucí školní jídelny a kuchařek.

 

Po skončení oběda zastrčí židli, odnese použité nádobí. Nesmí jíst jinde než u stolu. Doplňkové jídlo konzumuje u stolu nebo je uloží do školní tašky. Žádné jídlo z budovy nevynáší!

 

Do jídelny se již nevrací – v šatně se oblékne a urychleně a v tichosti opustí budovu.

 

 

3. Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí

 

3.1 Bezpečnost a ochrana zdraví žáků

 

Žáci jsou povinni přezouvat se do vhodných přezůvek, dbát na hygienu zvlášť před jídlem a po použití WC.

 

Žáci se chovají při pobytu ve škole a na akcích organizovaných školou tak, aby neohrozili zdraví svoje ani svých spolužáků či jiných osob.

 

Žákům je zakázáno manipulovat s elektrickými spotřebiči, vypínači a elektrickým vedením.

 

Při přecházení žáků na místa vyučování či jiných akcí mimo budovu školy se žáci řídí pravidly silničního provozu a pokyny doprovázejících osob. Před takovýmito akcemi doprovázející učitel žáky zvlášť poučí o bezpečnosti. Pro společné zájezdy tříd, lyžařské kursy, školy v přírodě platí zvláštní bezpečnostní předpisy, se kterými jsou žáci předem seznámeni. Při pobytu v ubytovacích zařízeních se žáci podřizují vnitřnímu řádu tohoto zařízení a dbají všech pokynů pracovníků tohoto zařízení.

Při výuce v tělocvičně, dílnách, na pozemcích, v laboratoři zachovávají žáci specifické bezpečnostní předpisy pro tyto učebny, dané vnitřním řádem odborné učebny. Vyučující daného předmětu jsou povinni s nimi seznámit žáky při první vyučovací hodině školního roku a dodatečně poučit žáky, kteří při první hodině chyběli. O poučení žáků provede učitel záznam do třídní knihy. Řády odborných učeben tvoří přílohu vnitřního řádu školy.

 

Poučení na počátku školního roku provádí třídní učitel, který žáky seznámí zejména:

a)      se školním řádem

b)      se zásadami bezpečného chování ve třídě, na chodbách, schodištích, v šatnách, při odchodu ze školy a příchodu do školy a na veřejných komunikacích

c)      se zákazem přinášet do školy věci, které nesouvisejí s vyučováním

d)     s postupem při úrazech

e)      s nebezpečím vzniku požáru a s postupem v případě požáru

 

Poučení na počátku první vyučovací hodiny přichází v úvahu pouze u některých předmětů, zejména fyziky, chemie, tělesné výchovy,  pracovního vyučování a podobně, nebo před výukou v laboratořích, jazykových učebnách, školních dílnách či na školních pozemcích. Vyučující seznámí žáky s pravidly bezpečného chování a upozorní je na možné ohrožení života, zdraví či majetku.

 

Poučení o všech pravidlech chování, případných zákazech a poučení o správném vybavení

žáků před činnostmi, které se provádí mimo školní budovu -jde o takové činnosti, jakými jsou vycházky, výlety, lyžařské výcviky, exkurze, branné cvičení, brigády, plavecké výcviky, provede třídní učitel nebo ten, kdo bude nad dětmi vykonávat dohled.

 

Poučení před prázdninami provádí třídní učitel, který tím žáky :

a)      varuje před škodlivými vlivy alkoholu, kouření, známostmi s neznámými lidmi apod.

b)      upozorní na možné nebezpečí pro život a zdraví v případě nálezu a manipulace s nevybuchlou municí a poučí , jak se v takové situaci zachovat

c)      informuje o nebezpečí vzniku požáru, o dopravní kázni

d)     varuje před koupáním v místech, která neznají

 

Každý úraz, poranění či nehodu, k níž dojde během vyučování ve třídě, na chodbě nebo hřišti jsou žáci povinni hlásit ihned vyučujícímu, třídnímu učiteli, nebo někomu z vyučujících.

 

Záznam o školním úrazu

Kniha úrazů

Kniha úrazů je uložena ve sborovně , zodpovídá za ni zástupce ředitele školy. V knize úrazů se evidují všechny úrazy žáků, ke kterým došlo při činnostech ve škole nebo na akcích organizovaných školou, a to neprodleně.

Zápis do knihy úrazů provádí

a)      vyučující příslušného předmětu (např. úraz při hodině Tv)

b)      učitel konající dozor (např. o přestávkách)

c)      vedoucí kurzu (např.  při úrazu na lyžařském kurzu)

d)     třídní učitel (všechny ostatní případy).

V knize úrazů se uvede

a)      pořadové číslo úrazu

b)      jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození zraněného

c)      popis úrazu

d)     popis události, při které k úrazu došlo, včetně údaje o datu a místě události

e)      zda a kým byl úraz ošetřen

f)       podpis zaměstnance právnické osoby vykonávající činnost školy nebo školského zařízení, který provedl zápis do knihy úrazů

g)      další údaje, pokud jsou potřebné k sepsání záznamu o úrazu

Osobní údaje, které jsou součástí knihy úrazů, mohou být zpracovávány pouze za účelem evidence úrazů, popřípadě jako podklad pro vyhotovení záznamu o úrazu.

 

Záznam o úrazu

Záznam o úrazu vyhotovuje zástupce ředitele, ve spolupráci s pedagogickým pracovníkem, který prováděl zápis do knihy úrazů, jde-li o

a)      úraz, jehož důsledkem byla způsobena nepřítomnost žáka alespoň dva po sobě jdoucí vyučovací dny, nebo

b)      smrtelný úraz; smrtelným úrazem se rozumí, že žák zemřel nejpozději do jednoho roku od vzniku úrazu

Záznam o úrazu se vyhotoví na formuláři, který je k dispozici u zástupce ředitele školy. Na žádost zákonného zástupce žáka škola bezodkladně vyhotoví záznam i o úrazu, který nezpůsobil nepřítomnost žáka ve škole. Tyto případy rozhoduje ředitel školy.

Škola vyhotoví o úrazu, který nezpůsobí nepřítomnost žáka ve škole záznam, pokud je pravděpodobné, že žáku bude poskytnuta náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění způsobené úrazem.

Vyhotovený záznam o úrazu předá škola zákonnému zástupci.

 

Hlášení úrazu

O každém úrazu je informován ředitel školy, v případě jeho nepřítomnosti zástupce ředitele školy.

O úrazu žáka podá pedagogický pracovník, který je určen pro vyplňování zápisu do knihy úrazů, bez zbytečného odkladu informaci zákonnému zástupci žáka.

Nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s úrazem byl spáchán trestný čin nebo přestupek, nebo jedná-li se o smrtelný úraz, podá ředitel školy bez zbytečného odkladu hlášení příslušnému útvaru Policie České republiky.

Zasílání záznamu o úrazu

Záznam o úrazu zasílá zástupce ředitele školy za uplynulý kalendářní měsíc, nejpozději do pátého dne následujícího měsíce

a)      zdravotní pojišťovně žáka

b)      České školní inspekci

Záznam  o smrtelném úrazu zasílá zástupce ředitele školy do 5 pracovních dnů po podání hlášení

a)      zřizovateli

b)      zdravotní pojišťovně žáka

c)      České školní inspekci

d)     místně příslušnému útvaru Policie České republiky.

Zřizovateli škola zasílá záznamy o úrazu na základě jeho písemné výzvy.

Jak postupovat, stane-li se úraz žáka

Zjistit poranění, popř. ho konzultovat se zdravotníkem školy.

Informovat ředitele školy nebo zástupce ředitele školy.

Zavolat lékařskou službu nebo zajistit doprovod dospělou osobou k lékaři.

Oznámit skutečnost zákonným zástupcům žáka, požádat je o převzetí dítěte.

Provést zápis do knihy úrazů popř. vyplnit záznam o úrazu.

Informovat třídního učitele, není-li pedagogický pracovník sám třídním učitelem

3.2 Ochrana před sociálně patologickými jevy

Všichni pedagogičtí pracovníci, zejména školní metodik prevence, průběžně sledují konkrétní podmínky a situaci ve škole z hlediska výskytu sociálně patologických jevů, uplatňují různé formy a metody umožňující včasné zachycení ohrožených žáků.

 

Školní metodik prevence zajišťuje spolupráci s rodiči v oblasti prevence, informuje je o preventivním programu školy a dalších aktivitách. Školní metodik prevence spolupracuje na základě pověření ředitele školy s dalšími institucemi na sociálně právní ochranu dětí a mládeže.

 

Žáci školy mají přísný zákaz nošení, držení, distribuce a zneužívání návykových látek v areálu školy. Porušení tohoto zákazu se bere jako hrubé porušení školního řádu. Ředitel školy využije všech možností daných mu příslušným zákonem včetně možnosti dát podnět k zahájení trestního stíhání osob, které se na porušení tohoto zákazu podílely. Ředitel školy nebo jím pověřený pracovník bude informovat zákonné zástupce žáků, u nichž bylo zjištěno porušení tohoto zákazu, o zjištěních a zároveň je seznámí s možností odborné pomoci.

 

Projevy šikanování mezi žáky, tj. násilí, omezování osobní svobody, ponižování apod., kterých by se dopouštěli jednotliví žáci nebo skupiny žáku vůči jiným  žákům nebo skupinám (zejména v situacích, kdy jsou takto postiženi žáci mladší a slabší), jsou v prostorách školy a při školních akcích  přísně zakázány a jsou považovány za hrubý přestupek proti řádu školy. Podle okolností ředitel školy uváží možnost dalšího postihu žáků, kteří tento zákaz přestoupí, a bude o svých zjištěních informovat jejich zákonné zástupce.

 

Pedagogičtí pracovníci dbají, aby etická a právní výchova ke zdravému životnímu stylu a preventivní výchova byla vyučována v souladu se školním vzdělávacím programem.

 

Pedagogičtí pracovníci jsou povinni v souladu s pracovním řádem vykonávat kvalitní dohled nad žáky o přestávkách, před začátkem vyučování, po jeho skončení i během osobního volna žáků, a to  hlavně v prostorách, kde by k sociálně patologickým jevům mohlo docházet.

 

4. Podmínky zacházení s majetkem školy ze strany žáků

 

Žák  šetrně zachází se svěřenými učebnicemi, školními potřebami a školním majetkem. Každé svévolné poškození nebo zničení majetku školy, žáků, učitelů či jiných osob hradí v plném rozsahu rodiče žáka, který poškození způsobil.

 

Každé poškození nebo závadu v učebně hlásí žák vyučujícímu, třídnímu učiteli nebo hospodářce.

 

Požaduje-li škola náhradu škody po žákovi, musí poškození věci vždy prošetřit třídní učitel a zvážit i pedagogickou stránku.

 

Každý žák odpovídá za čistotu a pořádek svého pracovního místa a nejbližšího okolí.

 

Před odchodem ze třídy každý žák uklidí své pracovní místo a jeho okolí. Služba odpovídá za čistotu prostoru kolem tabule a za pořádek v celé třídě.

 

Žákům je přísně zakázáno manipulovat s elektrickými spotřebiči a vypínači. Z bezpečnostních důvodů se žákům zakazuje otevírání oken o přestávkách a sezení na okenních parapetech.

 

Žák nemanipuluje s rozvody elektřiny a plynu v laboratořích, s vybavením odborných pracoven, s uloženými exponáty a modely.

 

 

 

B Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků

 

 

1. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou

 

1.1 Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání

 

1.Hodnocení žáka je organickou součástí výchovně vzdělávacího procesu a jeho řízení

 

2. Za 1. i 2. pololetí vydává škola žákovi vysvědčení; za první pololetí může vydat pouze výpis z vysvědčení.

 

3. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm, slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady a po projednání v pedagogické radě.

 

4. Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání.

 

5. Klasifikace je jednou z forem hodnocení, její výsledky se vyjadřují stanovenou stupnicí.

 

6. Ve výchovně vzdělávacím procesu se uskutečňuje klasifikace průběžná a celková

 

7. Průběžná klasifikace se uplatňuje při hodnocení dílčích výsledků a projevů žáka.

 

8. Klasifikace souhrnného prospěchu se provádí na konci každého pololetí a není aritmetickým průměrem běžné klasifikace.

 

9. Při hodnocení žáka klasifikací jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.

 

10. Chování neovlivňuje klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech.

 

11. Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi.

 

12. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu.

 

13. V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný klasifikační stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě.

 

14. Ohodnocením výkonu žáka klasifikačním stupněm posuzuje učitel výsledky práce objektivně a přiměřeně náročně.

 

15. Pro určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. Přihlíží se i ke snaživosti a pečlivosti žáka, k jeho individuálním schopnostem a zájmům. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období.

 

16. Ředitel školy je povinen působit na sjednocování klasifikačních měřítek všech učitelů

 

17. Zákonní zástupci žáka jsou o prospěchu žáka informování třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů

- průběžně prostřednictvím žákovské knížky

- před koncem každého čtvrtletí na třídních schůzkách nebo při informacích pro rodiče

- případně kdykoliv na požádání zákonných zástupců žáka

V případě mimořádného zhoršení prospěchu informuje učitel zákonné zástupce žáka bezprostředně a prokazatelným způsobem. Případy zaostávání žáků v učení se projednají v pedagogické radě a o výsledku je zákonný zástupce prokazatelně informován.

 

18. Žáci školy, kteří po dobu nemoci nejméně tři měsíce před koncem klasifikačního období navštěvovali školu při zdravotnickém zařízení a byli tam klasifikování za pololetí ze všech, popřípadě jen z některých předmětů, se po návratu do kmenové školy znovu nezkoušejí a neklasifikují. Jejich klasifikace ze školy při zdravotnickém zařízení v předmětech, ve kterých byli klasifikováni, je závazná. V předmětech, ve kterých nebyli vyučování, se neklasifikují.

 

19.  Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.

 

20. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.

 

21. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín,a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.

 

22. Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.

 

23. Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů.

 

24. Ředitel školy může žákovi, který nesplnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.

 

25. V posledním roce plnění povinné školní docházky zpracuje třídní učitel výstupní hodnocení o tom, jak žák dosáhl cílů vzdělávání stanovených. V pátém a sedmém ročníku zpracuje třídní učitel výstupní hodnocení žáka, jestliže se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole.

 

1.2 Zásady pro hodnocení chování ve škole

 

1.Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě

 

2. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel slušného chování a dodržování  školního řádu během klasifikačního období

 

3. Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka; k uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná.

 

4. Škola hodnotí a klasifikuje žáky za jejich chování ve škole a při akcích organizovaných školou.

 

5. Nedostatky v chování žáků se projednávají v pedagogické radě.

 

6. Zákonní zástupci žáka jsou o chování žáka informování třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů:

- průběžně prostřednictvím žákovské knížky

- před koncem každého čtvrtletí (klasifikačního období)

- okamžitě v případě mimořádného porušení školního řádu

 

 

2. Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků

 

1. Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků

 

2. Sebehodnocením se posiluje sebeúcta a sebevědomí žáků

 

3. Chybu je potřeba chápat jako přirozenou věc v procesu učení. Pedagogičtí pracovníci se o chybě se žáky baví, žáci mohou některé práce sami opravovat. Chyba je důležitý prostředek učení.

 

4. Při sebehodnocení se žák snaží popsat:

- co se mu daří

- co mu ještě nejde

- jak bude pokračovat dál

 

5. Při školní práci vedeme žáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky

 

6. Známky nejsou jediným zdrojem motivace

 

3. Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace a jejich charakteristika, včetně předem stanovených kritérií.

 

3.1 Stupně hodnocení prospěchu

 

3.1.1 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření

 

Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika.

 

Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:

- ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, kvalita a rozsah získaných dovedností vykovávat požadované intelektuální a motorické činnosti,

- schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí

- kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost

- aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim

- přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu

- kvalita výsledků činností

- osvojení účinných metod samostatného studia

 

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

 

Stupeň 1 (výborný)

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.

 

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykovává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.

 

Stupeň 3 (dobrý)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojení poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.

 

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.

 

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat.

 

 

3.1.2 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření

 

Převahu praktické činnosti mají : člověk a svět práce, tvořivé činnosti a technické činnosti.

 

Při klasifikaci v předmětech uvedených s převahou praktického zaměření v souladu s požadavky učebních osnov se hodnotí:

- vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem

- osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce

- využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech

- aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech

- kvalita výsledků činností

- organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti

- dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí

- hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci

- obsluha a údržba laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

Stupeň 1 (výborný)

Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykovává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál, energii. Vzorně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Aktivně překovává vyskytující se překážky.

 

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykovává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle udržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle udržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb. Laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele.

 

Stupeň 3 (dobrý)

Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomoci učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti.

V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je

schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energii. K údržbě laboratorních zařízení, přístrojů, nářadí a měřidel musí být částečně podněcován. překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele.

 

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životní prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele.

 

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel se dopouští závažných nedostatků.

 

3.1.3 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření

 

Převahu výchovného zaměření mají : výtvarná výchova, hudební výchova, tělesná výchova a sportovní hry a zájmová tělesná výchova.

 

Při klasifikaci v předmětech s převahou výchovného zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:

- stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu

- osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace

- poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti

- kvalita projevu

- vztah žáka k činnostem a zájem o ně

- estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti

- v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná, tělesná zdatnost výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví.

 

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

 

Stupeň 1 (výborný)

Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku, brannost a tělesnou kulturu, projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost

 

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o umění, o estetiku a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus, brannost a tělesnou zdatnost.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuální a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

 

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák je v činnostech mále aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

 

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

 

3.2 Stupně hodnocení chování

 

(1) Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni:

a) 1 – velmi dobré

b) 2 – uspokojivé

c) 3 – neuspokojivé

Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující:

 

Stupeň 1 (velmi dobré)

Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení školního řádu. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

 

Stupeň 2 (uspokojivé)

Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními školního řádu. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo školního řádu; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se i přes důtku třídního učitele dopouští dalších přestupků a narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.

 

Stupeň 3 (neuspokojivé)

Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jim vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Přes udělení opatření k posílení kázně pokračuje v asociálním chování a nemá snahu své chyby napravit.

O udělení 2. nebo 3. stupně z chování rozhoduje ředitel školy na základě projednání v pedagogické radě, a to na základě návrhu třídního učitele. Třídní učitel je povinen předjednat před pedagogickou radou návrh na snížení známky z chování s ostatními pedagogickými pracovníky, kteří daného žáka učí. 

 

3.3 Celkové hodnocení žáka na vysvědčení

     Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:

a)  prospěl(a) s vyznamenáním,

b) prospěl(a),

c)  neprospěl(a).

     Žák je hodnocen stupněm

a)  prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 - chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré; v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků bod 4 a 5 ,

b)    prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením,

c)  neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením.

     Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni:

a)  pracoval(a) úspěšně,

b) pracoval(a).

4. Zásady pro používání slovního hodnocení v souladu s § 15 odst. 2 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, včetně předem stanovených kritérií

 

                 O slovním hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady a po projednání v pedagogické radě

 

Třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišných způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka.

 

1.                                         Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání

 

U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka

 

Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.

 

 

5. Zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace

 

Zásady pro převedení slovního hodnocení do klasifikace nebo klasifikace do slovního hodnocení pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení.

 

Stupeň 1 (výborný)

     Ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a  chápe vztah mezi nimi.

     Vyhledává a třídí informace z různých zdrojů.

     Samostatně a tvořivě řeší teoretické i praktické problémy, využívá k tomu vlastního úsudku a zkušenosti.

     Plánuje a organizuje vlastní činnosti, účinně spolupracuje ve skupině, je schopen vlastního hodnocení a hodnocení ostatních.

     Přesně pochopí podstatu mluveného i psaného. Své myšlenky a názory výstižně formuluje

v ústním i písemném projevu. Jeho grafický záznam je přesný a srozumitelný.

     Zapojuje se do diskuse, obhajuje svůj názor, vhodně argumentuje a respektuje názory druhých.

 

Stupeň 2 (chvalitebný)

     S menšími nepřesnostmi ovládá poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti, chápe vztah mezi nimi.

     Vyhledává a třídí informace z různých zdrojů.

     S menšími podněty učitele dokáže samostatně a tvořivě řešit teoretické i praktické problémy, využívá k tomu vlastního úsudku a zkušenosti.

     Plánuje a organizuje vlastní činnosti, spolupracuje ve skupině, je schopen vlastního hodnocení a hodnocení ostatních.

     Pochopí podstatu mluveného i psaného. Své myšlenky a názory většinou formuluje výstižně v ústním i písemném projevu. Jeho grafický záznam je téměř vždy přesný a srozumitelný.

     Zapojuje se do diskuse, obhajuje svůj názor, argumentuje a respektuje názory jiných.

 

Stupeň 3 (dobrý)

     V osvojení požadovaných poznatků, fakt, pojmů a definic má mezery, vztahy mezi nimi mu nejsou zcela jasné.

     Obtížně vyhledává informace z různých zdrojů.

     Při řešení teoretických a praktických problémů se dopouští chyb, které však s pomocí učitele dokáže odstranit.

     Podle návodu učitele si naplánuje vlastní činnosti, ale získané výsledky nedokáže samostatně porovnat a vyhodnotit.

     Podle otázek učitele pochopí podstatu mluveného i psaného. Své myšlenky a názory nedokáže formulovat přesně a uceleně. Jeho grafický záznam je nepřesný.

     Zřídka se zapojuje do diskuse, jeho argumentace jsou nepřesné. Přejímá názory jiných členů skupiny.

    

Stupeň 4 (dostatečný)

     V osvojení požadovaných poznatků, fakt, pojmů a definic má závažné mezery, vztahy mezi nimi mu nejsou jasné.

     Obtížně vyhledává informace z různých zdrojů.

     Při řešení teoretických a praktických problémů se dopouští podstatných chyb, ani s pomocí učitele je nedokáže všechny odstranit

     Své činnosti si nedokáže naplánovat. Obtížně porovnává a vyhodnocuje výsledky své práce

     Často nechápe podstatu psaného a mluveného. Své myšlenky a názory obtížně formuluje. Jeho grafický záznam je nepřesný a neúplný.

     Nezapojuje se do diskuse, nedokáže vhodně argumentovat. Přejímá názory jiných členů skupiny.

 

Stupeň 5 (nedostatečný)

     V osvojování požadovaných poznatků, fakt, pojmů a definic má velmi vážné nedostatky, nechápe vztahy mezi nimi.

     Neumí vyhledat informace a pracovat s nimi.

     Nedokáže řešit teoretické a praktické problémy ani s pomocí učitele.

     Své činnosti si nedokáže naplánovat ani vyhodnotit.

     Nedokáže pochopit podstatu mluveného a psaného. Nedokáže formulovat své myšlenky a názory. Jeho grafický záznam je neúplný a nesrozumitelný.

     Odmítá se zapojovat do práce skupiny a je v ní zcela pasivní.

    

    

    Chování

1 – velmi dobré	Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.
2 - uspokojivé	Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a u s ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.
3 - neuspokojivé	Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků.

 

6. Způsob získávání podkladů pro hodnocení

 

1. Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky:

- soustavným diagnostickým pozorováním žáka

- soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování

- různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové), didaktickými testy

- kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami předepsanými učebními osnovami

- analýzou různých činností žáka

- konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby s dalšími odborníky (PPP)

- rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka
- výsledky ze skupinové práce, hodnocení spolupráce ve skupině

 

2. Žák 2. až 9. ročníku základní školy musí mít z každého předmětu, alespoň dvě známky za každé pololetí. Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. Není přípustné ústně přezkušovat žáky koncem klasifikačního období z látky celého tohoto období. Výjimku tvoří vědomosti nutné k zvládnutí zkoušené látky. Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučovaní v kabinetech. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa.

 

3. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 7 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zástupcům žáka a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky – současně se sdělováním známek žákům. Při hodnocení využívá i sebehodnocení žáka.

 

4. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích.

 

5. O termínu písemné zkoušky, která má trvat více než 25 minut, informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu předem. Ostatní vyučující o tom informuje formou zápisu do třídní knihy. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru.

 

6. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem, tak aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné,…). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy.

 

7. Třídní učitel zajistí zapsání známek také do katalogového listu žáka a dbá o jejich úplnost. Do katalogového listu žáka jsou zapisovány známky z jednotlivých předmětů, udělená výchovná opatření a další údaje o chování žáka, jeho pracovní aktivitě a činnosti ve škole.

 

8. Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat – tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin, v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do 30.10. dalšího školního roku. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole také zákonným zástupcům.

 

9. Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména:

- neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden

- účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co umí, učitel klasifikuje jen probrané učivo, zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě není přípustné.

- před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva

- prověřování znalostí provádět až po dostatečném procvičení učiva.

 

10. Třídní učitelé (případně výchovný poradce) jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů (nebo výchovného poradce) na pedagogické radě.

 

7. Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách

 

7.1 Komisionální zkouška

 

1. Komisionální zkouška se koná v těchto případech:

- má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí

- při konání opravné zkoušky

 

2. Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad

 

3. Komise je tříčlenná a tvoří ji:

a) předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy

b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu

c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

 

4. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.

 

5. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. Za řádné vyplnění protokolu odpovídá předseda komise, protokol podepíší všichni členové komise.

 

6. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení

 

7. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem.

 

8. Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.

 

9. Třídní učitel zapíše do třídního výkazu poznámku o vykonaných zkouškách, doplní celkový prospěch a vydá žákovi vysvědčení s datem poslední zkoušky.

 

7.2 Opravná zkouška

 

1. Opravné zkoušky konají:

- žáci, kteří mají nejvýše dvě nedostatečné z povinných předmětů a zároveň dosud neopakovali ročník na daném stupni základní školy,

- žáci devátého ročníku, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů.

Žáci nekonají opravné zkoušky, jestliže neprospěli z předmětu s výchovným zaměřením

 

2. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku, tj. do 31. srpna.

Termín opravných zkoušek a konzultací žáků s příslušnými pedagogickými pracovníky stanoví ředitel školy na červnové pedagogické radě. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.

 

3. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku.

 

4. Žákovi, který konal opravnou zkoušku, se na vysvědčení uvede datum poslední opravné zkoušky v daném pololetí.

5. Třídní učitel zapíše do katalogového listu žáka, který konal opravnou zkoušku : datum konání, název předmětu a hodnocení.

 

8. Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

 

1. Způsob hodnocení a klasifikace žáka vychází ze znalosti příznaků postižení a uplatňuje se ve všech vyučovacích předmětech, ve kterých se projevuje postižení žáka, a na obou stupních základní školy.

 

2. Při způsobu hodnocení a klasifikaci žáků pedagogičtí pracovníci zvýrazňují motivační složku hodnocení, hodnotí jevy, které žák zvládl. Při hodnocení se doporučuje užívat různých forem hodnocení, např. bodové ohodnocení, hodnocení s uvedením počtu chyb a pod

 

3. Při klasifikaci žáků se doporučuje upřednostnit širší slovní hodnocení. Způsob hodnocení projedná třídní učitel a výchovný poradce s ostatními vyučujícími.

 

4. Třídní učitel sdělí vhodným způsobem ostatním žákům ve třídě podstatu individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace žáka.

 

5. Žák zařazený do zdravotní tělesné výchovy při částečném osvobození nebo při úlevách doporučených lékařem se klasifikuje v tělesné výchově s přihlédnutím k druhu a stupni postižení i k jeho celkovému zdravotnímu stavu.

 

 

Výchovná opatření

 

Postup při udělování pochval je nedílnou součástí školního řádu. Pochvalu může žákovi udělit třídní učitel, ředitel školy nebo jiný veřejný činitel. Udělení pochvaly se zapíše do katalogového listu žáka a zároveň se o udělení informuje zákonný zástupce. Pochvalu za významný čin je možno žákovi udělit kdykoliv během školního roku. Pochvalu za vzorné plnění školních povinností nebo za vzornou reprezentaci školy uděluje třídní učitel po projednání v pedagogické radě. Pochvaly mohou být, po projednání v pedagogické radě, zapsány na vysvědčení.

 

 

Pokud žák Základní školy Sokolov,  Křižíkova 1916 poruší pravidla školního řádu nebo tato pravidla porušuje soustavně, musí počítat s postihem. Drobná porušení školního řádu zaznamenávají vyučující do třídního sešitu, který je uložen v třídní knize. Třídní učitel nejméně 1x v měsíci drobná porušení školního řádu vyhodnotí a dle svého uvážení informuje zákonné zástupce, případně uloží některé z kárných opatření, nebo na pedagogické radě navrhne sníženou známku z chování.

 

Výchovná opatření jsou: napomenutí třídního učitele

                                        důtka třídního učitele

                                        důtka ředitele školy

 

Příklady některých přestupků a jejich hodnocení:

 

- opuštění budovy školy během vyučování nebo o přestávce – důtka TU, při opak. 2. stupeň

 

- záměrné ohrožení zdraví (svého, spolužáka, dospělé osoby) – oznámení zák. zást. a 2. stupeň

 

- prokázaná krádež věci (spolužáka, školy) – oznámení zák. zást. a 2. stupeň

 

- kouření v budově školy a jejím okolí – oznámení zák. zást. a 2. stupeň

 

- neuposlechnutí pokynu učitele nebo jiného pracovníka školy – napomenutí TU až 2. stupeň

 

- šikanování, násilí, omezování osobní svobody, ponižování spolužáků – 2. stupeň až 3. stupeň + oznámení zákonným zástupcům, policii, orgánům péče o dítě

 

- záměrné ničení majetku školy nebo majetku spolužáků – uhrazení škody + projednání se zák. zástupcem, případně projednání v pedagogické radě

Přílohy:

Školní řád – stručný výtah

(Plné znění je k dispozici u třídních učitelů, v kanceláři školy a na www.zs8so.cz)

 

Práva a povinnosti žáků a zákonných zástupců

Článek 1: Žáci mají právo na vzdělání, na rozvoj své osobnosti a v případě potřeby na speciální péči. Dále na informace o průběhu svého vzdělávání, na poradenskou pomoc a na ochranu před fyzickým a psychickým násilím i na ochranu před návykovými látkami. Mají právo vyjádřit  své obavy, názory a připomínky, které mohou uplatnit u vyučujícího, třídního učitele, výchovného poradce, školního psychologa, ředitele školy, případně mohou využít schránku důvěry.

Článek 2 : Žáci mají povinnost řádně docházet do školy, řádně se vzdělávat, plnit zadané úkoly, pravidelně se připravovat na výuku, účastnit se všech mimoškolních aktivit, na které se přihlásili, dodržovat školní řád a plnit pokyny pracovníků školy. Žáci nepoškozují majetek školy, spolužáků, ani majetek svůj. Případné škody jsou povinni zaplatit. Své názory a připomínky vyjadřují vždy slušnou formou a ve vhodnou dobu. Nepoužívají hrubá a vulgární slova ve vzájemné komunikaci a jsou ohleduplní k mladším a slabším spolužákům. Pro žáky platí zákaz používání mobilních telefonů v budově školy během celého vyučování a na akcích školy. Mobilní telefon bude vypnutý. Ve výjimečných situacích či v případě nutnosti žák požádá učitele o svolení a mobil použije v jeho přítomnosti.

Článek 3 : Zákonní zástupci mají právo na informace o svém dítěti a na poradenskou pomoc. Mají právo vyjádřit se k rozhodnutím týkajícím se jejich dětí a požádat o uvolnění žáka z výuky dle pravidel tohoto školního řádu. Dále mají právo volit a být voleni do školské rady.

Článek 4 : Zákonní zástupci mají povinnost zajistit řádnou docházku žáka do školy, dokládat důvody nepřítomnosti žáka, oznamovat škole všechny závažné skutečnosti, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání žáka, údaje o zdravotním stavu a údaje potřebné pro školní matriku. Dále jsou povinni osobně se zúčastnit projednávání závažných otázek týkajících se vzdělávání a chování žáka.

 

Provoz a vnitřní režim školy

Článek 5 : Žáci chodí do školy včas, slušně a čistě oblečení-bez výstředností. Při náhlé absenci informuje zákonný zástupce třídního učitele neprodleně, nejpozději do 3 dnů, osobně nebo telefonem. Nepřítomnost pak omlouvá zákonný zástupce vždy písemně prostřednictvím omluvného listu v žákovské knížce, a to nejpozději 3 dny po návratu do školy. Ve výjimečných případech může třídní učitel požadovat omlouvání každé nepřítomnosti lékařem.

Článek 6 : Odchází-li žák ze školy během vyučování, tak pouze za doprovodu zákonného zástupce, nebo na
2. stupni na základě písemné a zdůvodněné žádosti podepsané zákonným zástupcem. Odchod oznámí žák (nebo zákonný zástupce) třídnímu učiteli. Předem známou nepřítomnost je třeba omluvit před jejím započetím. Je-li delší než 1 den, je nutno písemně požádat ředitele školy.

Článek 7 : Školní budova se otevírá v 7.40. Žáci se ukázněně přezují do vhodné domácí obuvi a odloží svrchní oděv v šatně. Ve třídě jsou nejpozději 5 minut před první hodinou a připravují se na vyučování. Přesun do učeben provádí žáci vždy až po krátkém zvonění (2 minuty před hlavním zvoněním). Po zazvonění jsou na svých místech. Pokud do pěti minut nepřijde vyučující, oznámí to služba v kanceláři školy. Během vyučování je žák ukázněný, neruší sebe ani spolužáky a dbá pokynů učitele. Po ukončení vyučování žáci uklidí své místo a jeho okolí, služba umyje tabuli a v doprovodu učitele společně odcházejí . V době mimo vyučování mohou být žáci ve škole jen za přítomnosti pedagogického dozoru.

Článek 8 : Žáci nosí do školy pouze věci potřebné k vyučování. Drahé věci a větší částky peněz do školy nenosí. Peníze a mobilní telefony musí mít žáci vždy při sobě. Odkládají je pouze na pokyn učitele a na určené místo. Ztrátu věci musí žák oznámit neprodleně vyučujícímu nebo třídnímu učiteli.

 

Bezpečnost a ochrana zdraví

Článek 9 : Žáci se ve škole i při mimoškolních akcích chovají tak, aby neohrozili zdraví svoje ani svých spolužáků. Není dovoleno manipulovat s elektrickými spotřebiči, vypínači, zásuvkami a elektrickým vedením . Při výuce v pracovnách se řídí řády jednotlivých odborných učeben. Žákům není dovoleno otevírat okna o přestávkách a stoupat na okenní parapety.

Článek 10 : Pokud dojde k poranění nebo úrazu jsou žáci povinni okamžitě toto ohlásit vyučujícímu, nebo kterémukoliv pracovníkovi školy. Dle svých možností žáci pomáhají při ošetření.

Článek 11 : Žákům je zakázáno nošení, držení, distribuce a zneužívání návykových látek včetně kouření v areálu školy a jeho blízkosti.

 

V Sokolově 1. 9. 2011                                        Mgr. Vladimír Vlček

                                                                          ředitel školy